K čemu se používá rašelina

Využití rašeliny spočívá zejména v obohacení písčitých nebo těžkých půd humusem. Taková půda je pak kyprá, zadržuje potřebné množství vláhy a živin a snadněji se zahřívá, což je důležité hlavně při pěstování rané zeleniny. Rašelina podporuje též rozvoj mikrobiálního života v půdě. S ohledem na její nedostatek se používá ke zlepšování půdy jen pro rostliny na humus zvláště náročné, např. vřesovištní.

 

Nejdelší meliorační účinek v půdě má rašelina s hrubší vláknitou sktrukturou, neboť se rozkládá pomaleji než jemná drobkovitá rašelina. V přirozeném stavu jsou však některé druhy rašeliny značně kyselé a hodí se jen pro pěstování rostlin vyžadujících kyselou půdní reakci, jako jsou rododendrony, azalky, zahradní borůvky a další vřesovištní rostliny.

 

Na kyselých půdách by kyselá rašelina půdní reakci ještě zhoršovala. Proto se nejprve neutralizuje jemně mletým vápencem, který se s rašelinou dobře promísí. Kyselá vrchovištní rašelina (z horských rašelinišť) se pro použití na kyselých půdách neutralizuje dávkou 5 až 6 kg mletého vápence na 1 m³ rašeliny, pro použití na neutrálních půdách dávkou 3–4 kg vápence. Přechodová rašelina se neutralizuje dávkou 1-2 kg mletého vápence na 1 m³ rašeliny. Neutrální slatinnou rašelinu z nížinných oblastí lze použít v přirozeném stavu bez neutralizace, nebo nejvýše s přídavkem 1 kg pro kyselé půdy.

 

Na jaře se rašelina rozhodí v množství 3-4 kg na 1 m² na půdu ležící dosud v hrubé brázdě a kultivátorem se promísí s ornicí. Jinak Ize rašelinu používat celý rok. Pro květiny a trávníky postačí poloviční dávka na 1 m². K ovocným keřům a stromům dáváme podle vzrůstu 3-6 kg rašeliny. Půda obohacená rašelinou je vhodná zejména pro pěstování zelenin, které v ní dobře vyvíjejí svůj kořenový systém, což velmi prospívá jejich dobrému růstu. Rašelinu Ize použít také k nastýlání povrchu půdy a do kompostů.

Tuto zahradnickou zeminu vyrábí Rašelina Soběslav z rašeliny obohacené základními živinami (NPK) a stopovými prvky (bór, mangan, měď, molybden a zinek). Proto lze rašelinný substrát používat nejen obdobně jako rašelinu ke zlepšování půdních vlastností, ale mnohem výhodněji přímo k pěstování zeleniny a květin v této zemině v pařeništích, fóliových krytech nebo sklenících místo běžně používané pařeništní zeminy.

 

Výhodou též je, že substrát brání rozvoji houbových chorob v půdě, takže k výsevům jej není nutno sterilizovat jako běžnou pařeništní zeminu. Rašelinný substrát je velmi vhodný zejména pro rostliny vyžadující kyprou vzdušnou půdu a jsou současně dosti náročné na vláhu (např. okurky, salát aj.). V rašelinném substrátu se rostliny, zvláště mají-li současně dostatek tepla, vláhy živin, vyvíjejí rychleji než v normální zahradní půdě a dávají vyšší a kvalitnější výnosy. Proto rostliny pěstované v rašelinném substrátu přihnojujeme za vegetace 0,1-0,4% roztokem vícesložkových pevných nebo kapalných hnojiv.