Jak založit kompost a kam jej umístit

Místo pro kompostiště má být stinné, aby kompost v parném létě příliš nevysychal, a vzdálené nejméně 10 m od studny s pitnou vodou. Nejvhodnější kompostiště je povrchové, aby manipulace s kompostem nebyla obtížná. Zadní stranu a boky můžeme ohradit natrvalo tyčovinou nebo vlnitým plechem, přední ponecháme volnou nebo ji uděláme z rozebíratelného ohrazení, aby byl snadný přístup ke kompostu při jeho přehazování a odvozu. Půda pod kompostem má být upěchovaná. Ještě lepší je betonová deska.

Do kompostu nepatří

Do kompostu nepřihazujte rostliny nebo listí napadené chorobami a kvetoucí nebo odkvetlé plevele, které pak kompost znehodnotí semeny. Tak se choroby a plevele s kompostem rozšiřují po zahrádce. Ani vytrvalé plevele s oddenky (pýr, svlačec) nebo s kořeny (smetanka, pcháč) nesmějí přijít do kompostu. Do kompostu dáváme jen zcela mladý plevel, starší je lépe spálit. Pokud do kompostu přišly plevele se semeny nebo listí z nemocných stromů, musíme nechat kompost zrát 3 roky a přitom jej dvakrát do roka (na jaře a na podzim) překopat, abychom tak zničili klíčící semena i choroboplodné zárodky.

Také kořeny košťálové zeleniny do kompostu nepatří. Zvyšovali bychom tak nebezpečí vážné choroby košťálovin nádorovitosti kořenů. Kořeny košťálovin je nejlepší oklepat od zeminy, nechat proschnout a spálit.

Do kompostu nepatří též plesnivé potraviny (tvoří se v nich karcinogenní látky) a ani listí nebo tráva od silně frekventovaných silnic (zamoření jedovatými těžkými kovy).

Kompostu neprospívá přílišné vysychání, proto jej zakládáme nejlépe na stinném místě (pod stromy, na severní straně zdí, nebo kompost zastíníme slunečnicemi nebo topinambury apod.) a za vegetace podle potřeby zavlažujeme vodou nebo močůvkou. Tykve nebo okurky vysázené na kompost jej zastiňují, ale ochuzují svými kořeny o živiny. Vysázené tykve nás sice nutí, abychom kompost častěji zavlažovali, na což bychom možná jinak zapomněli, přesto je však vhodnější vysázet pod kompostem popínavé tykve a šlahouny vést přes něj, čímž ho zastíníme. Přitom dbáme, aby výhony do kompostu nezakořenily.

Udusaný kompost má málo vzduchu, proto špatně zraje. Nedostatek vzduchu mají i komposty zakládané v hlubokých vybetonovaných odpadních jámách v zemi. Takové jámy se hodí spíše jen k ukládání zelených rostlinných odpadků přes vegetaci, chceme-li zahrádku a její okolí mít pěkně uklizené. Přitom tyto odpadky prosypáváme mletým vápnem nebo vápencem. Na podzim je však odtud vyvezeme a použijeme ke zkompostování s jinými hmotami na povrchu zahrádky.

Vše ostatní do kompostu patří. Aneb co není zakázáno, je povoleno :)